Martin Zet (1959) prošel klasickým sochařským studiem na AVU v Praze, nicméně se nespokojil s pojetím díla jako statickou jednotkou, nehybným výřezem. Naopak se přiklonil k takovému chápání artefaktu, které ho chápe jako neuzavřený, tekutý fragment. Realizace Martina Zeta mají často podobu metafory. Metafora odkazuje ke svému významu za pomoci podobnosti určitých viditelných rysů, především pak využívá možnosti vzájemného zastoupení blízkého a vzdáleného, známého a neznámého či konkrétního a abstraktního.
Více o umělci: http://www.artlist.cz/martin-zet-434/
Martin Zet se aktuálně zaměřuje na performativní sochařství. Akce na festivalu FNAF 4 byla takovým dílem. Velkým plátem juty namočeným v sádře se v rozmáchlých pohybem pokusil zaformovat své tělo v pozici skrčence.
Fotogalerie
